Jak to bylo s letním blackoutem v ČR? Jsou k dispozici nové informace!
Úvod: událost, na kterou se zapomnělo příliš rychle
Dne 4. července 2025 krátce před polednem došlo k rozsáhlému výpadku dodávek elektrické energie v severozápadní části České republiky, včetně velké části Prahy. Bez proudu se ocitl zhruba milion odběrných míst. Na několik hodin se zastavila doprava, nefungovaly obchody ani firmy, lidé uvízli ve výtazích. Odhady ekonomických škod se pohybují ve stovkách milionů korun.
Dodávky byly sice obnoveny ještě tentýž den a událost se obešla bez ztrát na životech, veřejná debata však velmi rychle utichla. V kolektivní paměti zůstalo jen jednoduché vysvětlení:
„Spadl vodič vedení V411, opravilo se a jede se dál.“
Jenže realita je podstatně složitější.
Co je nového: dokumenty, které stojí za pozornost
Vyšetřování události pokračovalo i poté, co téma zmizelo z médií. 19. prosince 2025 byly zveřejněny klíčové materiály:
- tisková zpráva společnosti ČEPS,
- detailní technický dokument PAPU – Rozbor závažné provozní a poruchové události,
- faktická zpráva expertního panelu ENTSO‑E, která má být v roce 2026 doplněna závěrečnou hodnotící zprávou.
Jde o rozsáhlé a technicky náročné dokumenty plné grafů, tabulek a odborných termínů. Právě v nich se ale skrývají informace, které výrazně korigují zjednodušený veřejný výklad celé události.
Tento text se pokouší shrnout jejich podstatná zjištění srozumitelně, ale bez ztráty technické podstaty.
Sám nejsem energetik, ale vzhledem k mému vzdělání a praxi se v energetice orientuji natolik, že jsem při pročítání těchto materiálů několikrát významně pozvedl obočí.
No pojďme se na průběh tohoto osudového dne podívat blíže.
Porucha vedení V411 fáze L2
Průběh poruchy
V čase 11:51:06 byla detekována porucha na vedení V411 ve fázi L2. Ochrany tuto fázi vypnuly a po automatickém pokusu o opětovné zapnutí bylo o vteřinu později odpojeno celé vedení ve všech fázích.
Opětovné zapnutí se ani povést nemohlo, protože došlo k fyzickému rozpojení a pádu lanového vodiče nedaleko obce Kličín.
Důvodem pádu vedení nebylo stáří komponent ani zásah vyšší moci (jak se nám média v minulém roce snažila sugerovat), ale špatně zalisovaná tahová spojka lana, provedená při opravě o půl roku dříve (1.–3. 12. 2024) „renomovanou zahraniční firmou“.
Jméno společnosti, která opravu prováděla, však žádná ze zveřejněných zpráv neuvádí – zřejmě s cílem předejít poškození jejího dobrého jména.
Abych byl korektní: Chyba se může stát komukoli a lisování tahových spojek na vedení velmi vysokého napětí, navíc v zimních podmínkách a ve výšce stožárů, rozhodně nepatří k triviálním úkonům.
Problém však vidím jinde.
Technická zpráva ČEPS v tomto bodě pracuje spíše s hodnotícím stanoviskem autora než s tvrdými, ověřitelnými fakty. Otázka, zda je dodavatel „renomovaný“, je vždy subjektivní – technická zpráva se nemá zabývat reputací, ale technickými fakty.
Fyzikální realita
Špatným zalisováním spojky došlo ke zvýšení přechodového odporu. V momentě, kdy vedením procházel vyšší proud, se spoj začal výrazně zahřívat, až nakonec došlo k jeho utavení.
Utavená spojka vedení
ČEPS se bude s renomovanou společností ještě dohadovat o náhradě ale v technické zprávě a zejména v její příloze žádná doporučení k tomu, aby se podobným případům předešlo, nedává.
ČEPS pouze suše konstatuje, že za posledních 20 let eviduje čtyři podobné případy a zřejmě doufá, že historicky nízký počet podobných událostí je nějakou zárukou do budoucna.
Otázka, která zůstává nezodpovězena:
Mohou i jiné spojky na dalších vedeních, instalované stejnou firmou, trpět podobným defektem?
Odpověď se možná dozvíme až při dalším masivním výpadku.
Výpadek elektrárny Ledvice
Co je režim ROP
Pro pochopení dalšího vývoje je nutné vysvětlit tzv. režim ROP – regulaci ostrovního provozu.
Jde o provozní režim elektrárny, ve kterém se zdroj nechová jako běžný dodavatel výkonu do propojené soustavy, ale aktivně se snaží udržet stabilitu ostrova, zejména frekvenci.
Zjednodušeně řečeno:
- v běžném režimu elektrárna reaguje na síť,
- v režimu ROP se snaží udržet frekvenci kolem 50 Hz (typicky ±0,2 Hz), i když je část sítě nestabilní nebo oddělená.
Přechod Ledvic do ROP
Vteřinu po pádu vedení V411 došlo k zákmitu frekvence většímu než 200 mHz, který elektrárna Ledvice detekovala.
V 11:51:08 přechází blok č. 6 do režimu ROP.
O několik vteřin později následuje i blok č. 4.
Tento průběh demonstruje následující graf (měření v rozvodnách Hradec HRA a Čechy Střed CST)
Zákmit frekvence v stíti po pádu vedení V411
V 11:51:46 dochází u bloku č. 6 k odstavení v důsledku zásahu ochrany kvůli vysoké teplotě páry. Podle zprávy k tomu došlo údajně vlivem vadného relé v ovládání armatury.
Blok však ještě po určitou dobu dodává výkon ze zbytkové páry v systému, což je patrné z následujícího grafu
Dodávka výkonu i po odstavení kotle
Co to tedy vlastně znamená?
Tisková zpráva ČEPS tvrdí, že pád vedení V411 a výpadek elektrárny Ledvice
jsou vzájemně nesouvisející události, které se odehrály čistě náhodou ve stejném čase.
Aby byla komunikace ještě mediálně atraktivnější, objevuje se tvrzení, že pravděpodobnost takového souběhu je 1 ku 3 000 000. Číslo, jehož metodika výpočtu není nikde vysvětlena a patrně si ji autor vycucal s prstu.
Styl této komunikace poněkud připomíná scénu z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!.
Při příštím blackoutu bude ČEPS tvrdit, že je šance 1 ku 1 500 000. Co myslíte?
Kladu si jednoduchou otázku na kterou nedostávám v žádných zprávách odpověď:
Pokud spolu tyto události tedy nijak nesouvisejí, došlo by k odstavení bloku č. 6 z důvodu vysoké teploty páry i bez přechodu do režimu ROP?
Pokud ne, pak tyto události souvisejí – a oficiální interpretace je přinejmenším zavádějící.
Další systémová chyba
U odstávky Ledvic se navíc objevuje další, čistě systémový problém. Dovolím si zde citovat přímo zprávu PAPU:
Analýzu provozní situace PS ztěžoval stav bloku 6 ELED, kde zůstal až do 11:59:47 zapnutý generátorový vypínač, přestože blok měl nulový výkon a zhasnutý kotel. Vznik takového unikátního provozního stavu elektrárenského bloku nebyl v minulosti při nastavování alarmů v TRIS předpokládán, proto nebyl dispečer na tento výpadek výroby upozorněn.
Ve zkratce: dispečeři v systému viděli výkon, který už fyzicky neexistoval.
Pokud by měli k dispozici správná data, mohli například dříve odpojit zátěže a nemuselo dojít k pádu vedení V208. K tomu se dostáváme v další kapitole.
Linka V208: poslední pojistka
V Po pádu vedení V411 (11:51) a přechodu elektráren Ledvic a Počerad do režimu ROP samozřejmě dochází k snížení dodávaného výkonu v síti. Tento chybějící výkon se projevuje také ihned na vedení V208 kdy dochází k jeho přetěžování na 126,1% (912 A)**.
V tuto chvíli je takovéto přetížení únosné maximálně v rámci desítek minut a poté dojde k nevratnému poškození vedení. V 11:52 dochází k výpadku Ledvic, které však zůstaly připojené k síti. Dispečink se však o výpadku Ledvic dozvídá až později. Mezi 11:53 a 11:59 je tak vedení V208 přetíženo až na 142,9 % (!) (1035 A).
V 11:58 se dispečer ČEPS dozvídá o výpadku Ledvic a po vyhodnocení situace s nyní již aktuálními daty nastává jediná možná varianta a tím je vypnutí vedení V208 za účelem zabránění jeho zničení v 11:59:44.
Vypnutí vedení V208 tak definitivně posílá 4 kraje do tmy.
Situace po výpadku elektrické energie
Mnoho plánovaných odstávek
Na mapce výše si lze všimnout černých čerchovaných čar – to jsou plánované odstávky vedení z důvodu údržby či jiných prací. Ještě lépe je ale nahlédnout přímo do PAPU zprávy, kde je kompletní seznam odstavených vedení. A není jich vůbec málo!
Zejména problematické jsou odstávky na severu Čech, které by v případě pádu vedení V411 mohly významně pomoci s přerozdělením toků. V takovém případě by možná vedení V208 situaci ustálo i bez nutnosti jeho odpojení.
Přiznávám, že přesně nevím, jak je vyhodnocována míra rizika při schvalování odstávek.
Z dostupných informací však plyne, že riziko nebylo vyhodnoceno ideálně.
Pozitivní zprávou je, že ČEPS si revizi tohoto procesu zařadil do plánu opatření.
OZE a jejich vliv na výpadek
V 11:52 dochází v severní oblasti Čech ke ztrátě výkonu výrazně větší, než představují samotné Ledvice. Chybějící výkon se náhle objevuje také v důsledku výpadku výroby fotovoltaických elektráren.
Graf poklesu výroby z FVE
V dostupných dokumentech se mi nepodařilo dohledat žádné smysluplné technické vysvětlení, proč došlo k takto masivnímu a prakticky okamžitému výpadku výroby z FVE.
Výkonový propad přibližně 530 MW však rozhodně nelze označit za marginální.
Z pohledu přenosové soustavy jde o zásadní systémový zásah.
Fotovoltaické zdroje jsou:
- ze své podstaty nestabilní,
- zcela závislé na vnějších podmínkách,
- bez schopnosti aktivně regulovat frekvenci.
V krizových stavech tak nejsou oporou soustavy, ale spíše jejím problémem.
Jejich ochrany vedou k rychlému odpojování a dalšímu prohlubování nerovnováhy.
Tvrdá realita je taková, že FVE v těchto situacích nejenže nepomáhají, ale mohou stabilitu sítě aktivně zhoršovat a právě situace, ke které došlo v červenci 2025 je toho důkazem.
Závěrečné shrnutí
Letní blackout z 4. července 2025 nebyl výsledkem jediné chyby ani osudové náhody.
Šlo o řetězec technických a systémových selhání, jejichž společným jmenovatelem byla nízká odolnost soustavy v kombinaci s:
- špatně provedenou opravou,
- omezenou topologií sítě,
- nedokonalou informovaností dispečinku,
- vysokým podílem zdrojů bez regulačních schopností.
Oficiální komunikace událost výrazně zjednodušila. Technické dokumenty však ukazují, že šlo o vážné varování, nikoli o marginální epizodu.
Pokud má být přenosová soustava dlouhodobě stabilní, nestačí jen opravovat spadlé vodiče. Je nutné otevřeně pojmenovat systémová slabá místa – a přiznat si, že energetická transformace bez odpovídajících investic do stability a řízení zvyšuje riziko podobných událostí do budoucna.
Drobnou smutnou třešničkou na dortu ještě je, že těsně před vydáním technických dokumentů oznámila skupina Sev.en plán na uzavření uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a Kladno k lednu 2027. Tím ČR přijde o několik významných regulovaných zdrojů el. energie a síť tak bude zase o chlup více náchylná na výpadky.
Odkazy
Mapa elektrizační soustavy ČR - Tady vedou dráty od pantáty nade vraty.
