Začínáme programovat v Javě (1. díl) - Úvod

V tomto seriálu bych rád pomohl těm z vás, kteří se chcete věnovat programování ať už profesionálně, či jen jako koníček ale nevíte kde začít. V prvé řadě musím uvést, že postupů jak se úspěšně naučit programovat je celá řada a tento seriál je založen na mých zkušenostech se začátky v programování. Programování je obecně dost volné a proto neberte zde uvedené informace jako zeď, kterou není možno překročit ale spíše jako takové mantinely, kterých se můžete ale nemusíte pevně držet. Články se budu snažit psát tak, aby ke zvládnutí základů programování stačilo pouze trochu logického uvažování, základní znalosti s užíváním PC (stažení programu, instalace programu, jednoduché nastavení programu) a základní znalost anglického jazyka (bez které se bohužel v programování asi neobejdeme).

Co vůbec znamená programování

Programování je soubor lidské činnosti vytvářející algoritmy a programy. Algoritmus je vlastně přesný návod jak vyřešit daný problém. Z reálného světa je příkladem algoritmu recept v kuchařce. Programem rozumíme zapsání algoritmu do daného programovacího jazyka tak, aby počítač přesně věděl jak má vyřešit daný problém. Pro jednoduchost si uvedeme příklad opět z kuchařky. Pokud bude recept algoritmem a kuchař počítačem, tak musí být vždy recept napsán v jazyce, kterému kuchař rozumí, aby mohl podle receptu vytvořit správný pokrm. Recept zapsaný v nějakém přesně specifickém jazyce se stává programem pro našeho kuchaře.

Postup tvorby aplikace

Ať plánujeme vytvářet jednoduché aplikace či naopak aplikace velice složité, vždy je nutné si nejprve vývoj důkladně připravit. Obecně se proces tvorby aplikace (programu) skládá z několika celků:

Rozvržení

V prvé řadě si musíme specifikovat co vše je cílem dané aplikace, jaké bude mít funkce, jakým způsobem bude komunikovat s uživatelem atd.. Vždy před tvorbou jakékoliv aplikace si musíme vše pečlivě připravit a naplánovat. V programování platí (více než kde jinde) pravidlo „Dvakrát měř, jednou řež“. Není nic horšího než předělávat program kvůli chybě při rozvrhování. Velice vhodné (alespoň ze začátku) je si sednout s papírem a tužkou ke stolu sepsat si co vše naše aplikace má umět a nakreslit si předpokládanou strukturu celé aplikace. Později při vývoji se můžeme podle těchto obrázků a popisů orientovat, takže se v kódu neztratíme.

Vývoj

v tomto kroku již vytváříme program v námi zvoleném jazyce. Nejlepším postupem, který se mi osvědčil je rozdělit si aplikaci na mnoho menších celků a ty postupně vytvářet. Nejvhodnější je začít tím nejobecnějším celkem a postupně se „zanořovat“ do těch více specifických prvků. Například pokud budeme vytvářet jednoduchou aplikace na správu CD, tak si nejdříve vytvoříme uživatelské prostředí (tj. část programu, která přímo komunikuje s uživatelem) a navrhneme si všechny ovládací prvky celé aplikace a až poté začneme vytvářet samotnou logiku všech ovládacích prvků.

Testování

Málokdy se stane, že se nám povede napsat program bez chyb. Vždy něco přehlédneme, něco zapomeneme. Z toho důvodu je nutné důkladně každou část aplikace otestovat a najít případné chyby. Někdy je tento proces zdlouhavější než samotný vývoj aplikace

Jaký programovací jazyk zvolit

Programovacích jazyků je celá řada. Některé jsou rozšířené více a některé zase méně. Když se naučíte obstojně programovat zjistíte, že většina programovacích jazyků je skoro stejná a liší se pouze v pokročilejších programovacích technikách. Je ale dobré si hned ze začátku vybrat takový jazyk, který nám umožní tvorbu jednoduchých ale i složitých aplikací. Bylo by škoda učit se pracovat v jazyce, který by v praxi byl téměř k ničemu.

Spousta lidí doporučuje začít s jazykem C. S tímto jazykem mám spíše negativní zkušenosti. Začátky v něm jsou docela obtížné na pochopení a celkově mi přijde tento jazyk dost kostrbatý. Nicméně se jedná o velice často používaný jazyk jehož znalost je v dnešní době velkou výhodou.

Osobně si myslím, že nejlepším jazykem pro začátečníka je programovací jazyk Java. A proč zrovna Java? Jedná se o moderní objektově orientovaný programovací jazyk s velkým rozšířením a s dobrou využitelností. Na profesionální úrovni se využívá k tvorbě aplikací všech druhů i velikostí. Od aplikací pro mobilní zařízení, webové aplikace, desktopové aplikace až k počítačovým hrám. Možnosti Javy jsou obrovské. Pokud se naučíte dobře programovat v Javě, tak nejspíše hned tak nebudete potřebovat učit se jiný jazyk. Také většina škol zaměřených na informatiku (alespoň těch co drží krok s dobou) s tímto jazykem začíná.

To je pro dnešek vše. V dalších dílech si řekneme co vše je potřeba k programování v Javě.